97. GLADIATOR RACE
GLADIATOR RACE
(ANEB, S VĚKEM PRÝ PŘICHÁZÍ I MOUDROST)
Tenkrát se psalo datum 10. dubna 1972, kdy do našeho tábora přijel pošťák. Ani neslezl ze svého pošťáckého velblouda, jen mi podal telegram, omluvil se za dvoudenní zpoždění a odpochodoval zpátky, pouští na sever. Obsah rychlé zprávy byl následující: „SERA KATARINA 3,65KG 51CM VCHE OK STOP“. A tak jsem se stal poprvé otcem. Jasně, že příjezd doručovatele vzbudil u domorodých v osadě značnou zvědavost, protože pošťák na Sahaře je něco jako houpací kůň v pralese. Vysvětlil jsem jim, že se mi narodil potomek –enfant. „ Junior ou fille?“( kluk nebo holka), ptali se. Řekl jsem, že holka a to se jim nelíbilo, protože holky se prý nepočítají. „Kombien avoa enfant?“(kolikáté) vyzvídají. Popravdě jim oznamuji, že se jedná o první dítě. Následuje dotaz, kolik mám let a já hrdě přiznávám, že už sedmadvacet, a to se nemělo stát. V sedmadvaceti první dítě? On, ten bílý muž, snad ani neovládá základní praktiky procesu oplodňování?! Není snad dokonce impotentní? V tom věku už musíš mít na svém kontě aspoň sedm kousků a ne jeden a k tomu holku. Vyváděli jak epileptici, do výšky vyskakovali půl metru a ještě se u toho radostně plácali do stehen. Abych zklidnil jejich emoce, hned jsem jim řekl, že dítě má 3,65kg a 51cm …a byl klid. Co?, takový obrovský macek? Tož ty musíš mít „bon femme“, a rukama naznačovali mohutné oblé tvary ,před našima‘ i ,za našima‘. Vysvětluji jim, že moje žena nesplňuje jejich představy o dokonalosti. Je štíhlá, má pouhých padesát kilo. Ve tvářích mužů se objevil soucit s bližním, ale hned zareagovali: „Pořiď si ještě jednu nebo i dvě ženy, takové pěkné, dobře živené, pro potěšení. Můžeš mít přece čtyři a peníze vyděláváš, tak proč by sis neužil trochu radosti“. Slavnostní večeře byla kus kus s olivami a jakýsi čaj, ze kterého se motala hlava a udělalo se veselo.
Dceru jsem naučil samé dobré dovednosti. Splavovat řeky, lézt po skalách, jezdit na motorce a taky chodit vzpřímeně i ve větru a dešti. V dubnu oslavila třiačtyřicet a já svoje jmeniny.
Dárek, který jsem od ní k svátku dostal, splňoval moje představy a byl zvolen v duchu rodinných tradic. Bylo to startovné na akci „GLADIATOR RACE“, pro nás, pro oba. Podle propozic se jedná o nejdrsnější překážkový závod v republice, dlouhý 6km s 25ti překážkami, konaný na motokrosové trati v Holicích.
Toho dne si obloha oblékla šedivou deku, ze které cedila voda. Ne moc, ale vytrvale. To nám ovšem nemůže vadit. Soupeřům možná ano, ale nám rozhodně ne. Jen ať pořádně leje! Možná znáš ten zvláštní pocit, kdy čekáš na start a v tobě už se vaří krev, napětí, adrenalin, hrudník potřebuje víc kyslíku, srdce bije rázněji, v rukách a nohách cítíš zvláštní brnění. Už abys byl na trati a dokázal si, že na to máš. Tak k tobě mluví srdce a duše. Jenže pozor! Ještě je tady taky hlava a ta ti říká: ,Gladiátore, emoce si nechej na svatého Valentýna, teď si dávej pořádného majzla! S drobnými odřeninami, modřinami a škrábanci se počítá, ale zlomit si hnátu, vykloubit rameno, narvat sval, šlachu, to nechceme,.. sám dobře víš, jak to dopadá, když mě neposlechneš!‘
Určitě to dáme. Vždyť jsme se připravili, chodili do posilovny, běhali v terénu, letos zvládli pár triatlonů i Ocelového muže a dobře víme, že když spadneš, vstaneš a půjdeš dál.
Start byl postupný, každých dvacet sekund jednotlivec nebo dvojice. Proběhnout ohněm, přelézt různá hrazení, strefit cíl oštěpem,- žádný problém. Nelítostný boj však postupně narůstá v masakr. Když se poprvé přebrodíš smradlavým, kluzkým bahnem a nezůstane na tobě ani flíček suchého místa. Přeručkuješ žebřík ve vodorovné poloze, na dvou lanech přejdeš nad rybníkem a nesmíš spadnout, jenže pak ten rybník stejně musíš přeplavat a běda jak si lokneš. Silně koncentrovaná špína ti prověří střeva a dojel jsi. A protože ses trochu umyl, prásk, zase je tu rokle a v ní bahno, kanál a zase bahno, mnohem mazlavější a smradlavější než to předchozí. Angličan, kterého předbíháme tady pohřbil boty a nebyl jediný, kdo do cíle přicválal bos. Jeden z borců, který opovrhnul přiléhavým elastickým oděvem a oblékl se do frajerských volných gatí z módního salonu od ťamana, vylezl z bahna dole bez, s holou řití, ten však svůj oděv naštěstí našel. Vřava na bojišti se stále stupňuje. Při plazení pod dráty ryješ rypákem v mokré hlíně, se dvěma terénními pneumatikami na hřbetu vyběhneš do kopce a zpět, …… Za nezvládnutou překážku následuje trest-poctivých dvacet angličáků. (Dřep, klik, dřep, výskok a pěkně za dozoru rozhodčích.) Těch si užívám ke konci při šplhu na laně, jako většina borců, kdy se už podepisuje únava, ale hlavně mokré a zabahněné lano i ruce. Cílem probíháme v čase 1:23h, což je umístění v té lepší polovině. Moderátor publiku oznamuje, že cílem právě proběhl nejstarší borec s dcerou, v součtovém věku sto třináct let.
…. Všem příznivcům, sportu zdar! Dědek
Náhledy fotografií ze složky gladiator race
Gladiator
(Zdeněk Strouhal, 27. 6. 2015 12:15)