150. STAL JSEM SE VEGETARIÁNEM
Letošní podzim mi přinesl mnoho krásných sportovních zážitků. A protože jsem makal, pořádně makal, přinesl i slušné výsledky a taky pěkná ocenění.
Každému by udělalo radost, dostat pětikilo na útratu v „U kozy“. Sbalil jsem poukázku a na tajňáka vypadnul do Havířova utratit pětistovku U kozy. Byl jsem zklamaný, žádná erotika se nekonala. Nezbylo, než nakoupit kozích sýrů, jogurtů, kozích klobás i paštik. Od svojí Velitelky jsem očekával pochvalu, ale mýlil jsem se, protože jsem jí nedopřál ukojit její nakupovací vášeň a dovolil si bez rozmyslu moje ocenění ledabyle rozfofrovat. Výhružně si odfrkla, jak čert té poslední kategorie a prohlásila, že o příští nákupy se postará raději sama.
V dalším běžeckém krosu jsem stál opět na bedně. Tentokrát to byla zase pětistovka, avšak na nákup v řeznictví Machač. Machačovy prodavačky byly u vytržení, když jsem si poroučel „kus té flákoty, ještě jednu panenku a támhle té roštěnky a taky na řízky…..to víte dámy, –
Ten, kdo dobré jídlo vaří,
chmury, splíny záhy zmaří!“
Doma jsem se opět nevyhnul kárnému řízení a musel si z něžných úst mojí drahé vyposlechnout její dojemný komentář i řadu nemravných slov.
Uplynul další týden. Teď už jsem v sobě nenasbíral tolik odvahy a svoje ocenění v podobě poukázky na nákup v hodnotě pěti set korun, tentokrát v uzenářství Macura, jsem poníženě předal svojí Velitelce se slovy: „Užij si!“
Teď svědomí mě tíží,
že pohroma se blíží!
A taky že jo! Střelhbitě vyrazila k Macurovi i s pojízdnou nákupní taškou. Po dvouhodinové procházce městem zářila jak vánoční stromek a svoje nákupní šílenství okomentovala slovy: „Pojď se podívat, jak jsem nakoupila. Hódně nakoupila! Plnou tašku mám a doplácela jsem pouhých sto padesát korun!“
Bílé klobásy! Ty, co jsou vyrobeny ze semletých uší, rypáčků a mouky! Nežeru!
Salám Junior- (nebo senior?)! Nežeru!
Pomleté kdoví jaké maso, na karboše, sekanou, náplň do paprik - nežeru!
Huspeninu – nežeru!
Neodmyslitelné párečky ve vixlajvantovém ,střívku‘ – nežeru!
Vrcholem byly její oblíbené ryby v kyselém nálevu, které už vůbec nežeru!
A tak jsem se stal vegetariánem. Teda, polovičním vegetariánem, protože:
Kačenku, panenku i roštěnku
rád si dám.
Nejsou mi však milé
buřty, párky a klobásy bílé.
Přátelé. S tím, že mám ve svojí štajtofli ukrytou ještě jednu poukázku na tři sta kaček, určenou k útratě v řetězci Albert, jsem se ještě nikde nepochlubil. Stojím před vážným rozhodnutím: Přiznat / nepřiznat?! (It is a question.)
Žrádlu zdar a nákupům zvláště!, Dědek.
