144.VÍTÁNÍ JARA
VÍTÁNÍ JARA
Litr mlíka, kilo viší,
to je potom tanec břišní!
A taky že, když musíš, tak musíš! To se nedá nic dělat. Jakmile
během svých toulek okolím vidím tu spoušť, tak holt ten svůj hřbet
ohnout musím a dám se do úklidu.
Já vždycky potom napíšu na úřad Našeho Města, ať ten bordel
odvezou. Už se naučili mě informovat o tom, kdy na odvoz vyšlou
svoje udatné profesionály, což mě těší:
Tu předchozí várku odpadu jsem nafutroval do BIG BAGU, což je
obrovský pytel o objemu 1 a ½ kubíku. Hmotnost naplněného pytle
odhaduji na 3 až 4 metráky. Hned v pondělí ráno jsem si počíhal na
pověřené pracanty a při „procházce lesem“ předstíral, že sbírám
sněženky a medvědí česnek. Rómští pracanti oděni do oranžových
oděvů se s multikárou dostavili na místo určení. Situaci z fleku
vyhodnotili jako neřešitelnou a okamžitě tasili svoje mobily. Po
dvaceti minutách přijela těžká technika, náklaďák s hydraulickou
rukou. Ještě tentýž den mi dáma z úřadu napsala, že pytlů mají
dostatek, na což jsem hned odpověděl, že bych více uvítal příděl
brufenu a koňskou mast na můj starý, bolavý hřbet.
Tento týden, v pátek, jsem začal shromažďovat rozmanitý odpad u
potoka pod letištěm. Ejhle!, kde se vzali, tu se vzali městští strážníci,
v plné zbroji. Hned vyzvídali, co to je za materiál, který tam kupím,
zdalipak takhle náhodou nezakládám černou skládku. Prý dostali
avízo. Ujistil jsem je, že nejsem majitelem zkrachovalé zastavárny a
těch sedm televizních přijímačů není mých, dokonce nejsem ani
majitelem pneuservisu a ty staré gumy taky nejsou můj majetek.
Naopak, jelikož jsem znalý zákona, považuji za povinnost nález
hlásit majiteli příslušného katastru, kterým je náš Městský úřad.
Nálezného jsem ochoten se vzdát takzvaně „pro dobrou věc“. To
teď frčí. Taky jsem strážce veřejného pořádku vyzval k účasti na
celonárodní akci roku, nazvané „Ukliďme Česko“ konané 2.4. Já se
této události bohužel nemohu zúčastnit, protože fotografiemi
pózujících dobrovolníků bude zaplácnutá celá dvojstránka novin
Našeho Města a to já se svým ksichtem nemohu riskovat. Na to ten,
co měl na úboru více hvězdiček, zavelel k odchodu a já jsem mohl
v klidu ve své bohulibé činnosti pokračovat.
Poslední moje úklidová akce, v tomto roce již pátá, se slavnostně
uskutečnila právě na první jarní den, tedy 20. března:
vazeny urade naseho mesta.
dnes je prvni jarni den, tedy (alespon pro mne) duvod k dokonceni
slavnostniho uklidu po obcanech zijicich v moralnim ofsajdu.
omlouvam se za nedostatky v pravopisu, ale po dnesnim uklidovem
zachvatu uz nemam zadnych sil na to, abych na zacatku vet stavel
velka pismena a zvedal hacky a carky nad pismena tam, kde patri.
po dnesni akci, kterou jsem privital jaro, jsem natolik zniceny, ze to
proste nedokazu. navic na mne padla i jarni unava a nepomahaji ani
doplnky stravy, ani zadne energeticke napoje. nejlepe udelam, kdyz
uz to delat nebudu!
material z dnesni akce, kterou jsem nazval „vitani jara“ skoncil
vysledkem: 12 pytlu smesneho odpadu, ½ automatcke pracky, 20 m
el. kabelu a 2x pneumatika. zbozi je k odvozu pripraveno nad
letnim kinem.
nastvany a unaveny z verejneho uklidu,
ted odjizdim na chalupu, kde uvedu se do klidu.
vrele pozdraveni z gulagu zasila dedek.