125.GEROYové
Náš děda se všude vychloubá, že je majitelem čistého chovu. Tím čistým chovem myslí: Babičku Janičku, svoje dvě dcery a nás čtyři vnučky. (On říká fňučky). Svoje zeťáky do svojí smečky nezapočítává, prý jsou to pouze dcerojebci. Dcecojebce jsem hledala ve slovníku, protože takový výraz neznám, avšak tento podivný termín jsem tam nenašla. Jistě to bude zase nějaká nemravnost. Já jsem v našem týmu (bab) nejmladší, mám deset let, chodím do čtvrté třídy a jmenuji se Míša.
Náš děda o sobě tvrdí, že je sportovec velkého významu. Každý víkend jde na nějaké závody, a když se vrátí domů, rovnou zamíří do svého pokoje, otevře skříň, uloží do ní vítězné trofeje a dary od sponzorů. Skříň uzamkne, klíč schová a vyčká Vánoc, aby pak svá ocenění mezi nás rozdělil. (Takový je to Skot!) My potom nad všemi těmi běžeckými čelenkami, ponožkami, nákrčníky, doplňky stravy …. u stromečku jásáme a předstíráme, že jsme mile překvapené a tolik krásných dárečků jsme vůbec nečekaly. Jen nákrčníků a čelenek už mám patero. Některé speciální produkty si však nechává pro svoji potřebu. To si jednou v igelitce přinesl kromě spousty letáčků taky „špunty do uší“. Když k němu babička Janička měla řeč, demonstrativně si zasunul špunty do uší a předváděl neslyšícího. Na to babička vzala tužku a papír a napsala na něj: „Ty sudokopytníku, proč v uších nosíš ty menstruační tampony!?“ To už i já čtvrťačka vím, kam se takovéto ,špunty do uší‘ strkají.
Náš děda, když do skříně uloží a zabezpečí svoje poklady, povolá nás do zasedacího pokoje, kde dramaticky přednese průběh závodu. My už ty jeho kecy dobře známe. Například: „Hned po startu peklo otevřelo svůj bezedný chřtán,…“, nebo: „ Silou býka a mrštností šelmy jsem hbitě překonal další překážku…“ a taky: „Svoje elegantní, štíhlé a velmi mrštné tělo jsem hnal vpřed….“, a tak podobně. On nás vždycky po té svojí přednášce ještě přezkouší, zdali jsme na výklad dávaly pozor a běda, když shledá nedostatky. Pak uděluje trestné body. Nejvíce trestňáků vždycky nasbírá babička, ale v jejím případě je to jedno, protože stejně žádný trestný angličák ani kliky nezvládne, tak jí to náš děda vždycky odpustí.
Náš děda se při nedávné naší sešlosti zmínil, že na konci školního roku nás, (mě a o dva roky starší Andrejku), za vzorné vysvědčení vezme na závod GEROY RACE. On už tento závod před dvěma lety absolvoval, tenkrát mu bylo 72 let. Holedbal se bohatými zkušenostmi a sliboval nezapomenutelný zážitek. Prý se budeme plazit v bahně, šplhat na laně, plavat přes řeku a možní i jíst červy. A že prý už nás přihlásil a zaplatil i startovné. Jakmile to mamka zaslechla, vylezly jí oči z důlků, jako šnekovi a postavil se jí ocas. Teda, ony se jí hrůzou postavily vlasy na hlavě, a protože je měla sepnuté do ohonu, tak se jí postavil celý ohon. Prohlásila, že není pravda to, že s věkem přichází i moudrost, ale přesně naopak.
Tímto moje písemnost ještě nekončí. Pokračování čeká na konec školního roku, kdy se s naším dědou a Andrejkou popereme s nástrahami náročné krosové trati na sportovní události GEROY RACE v Přerově. Kromě mojí mamky se už všichni těšíme.
Míša (fňučka Dědka Beskydského)
A JE TO TADY! Přerovská událost nás přivítala fajnovým počasím, prima atmosférou, hudbou, předzávodním mumrajem a napětím. Start dětské kategorie na jeden kilometr a dvacet překážek byl stanoven na dvanáctou hodinu. Přelézat různá hrazení, podlézat a prolézat různé nástrahy trati, brodit se bahnem a podobně, bylo pro nás zábavné, neboť zakázané ovoce…. Mamka všechno bedlivě pozorovala zpoza trati a zas už měla vztyčené vlasy do pozoru. Hned jsem si pomyslela, že by podobná disciplína mohla být doplňkem školní výuky v hodinách tělocviku. Panečku, to by byla prča, až by tlouštíci naší třídy Nikolas a Roman měli hupnout do jámy s bahnem. Ti by kvičeli, jak vepříci vedení na porážku! Závod dopadl dobře, já i Andrejka jsme byly spokojené…..a teď půjdeme přivítat do cíle našeho dědu, který na desetikilometrovou trať startoval chvíli před dvanáctou. Ten docválal do cíle za 1:41 hod., domlácený, jak cigánské hračky, ale pozor! Vyhrál! V kategorii 60+ byl sám! Přihlížející ho přivítali lítostným, avšak bouřlivým a nadšeným potleskem. Na příští rok vyzýváme i další staříky, ať si přijdou zasoutěžit, ať má děda konkurenty a přestane se před námi vytahovat!!
On si náš děda nedá pokoj. Každý rok dá kolem padesáti různých závodů, jako půlmaratony, běžecké desítky, triatlony, zimní koupání, různé race atp., potom na konci roku udělá rekapitulaci a stanoví ,Top 10‘ těch nej. Když jsme cestou domů dnešní akci hodnotili, říkal, že už ví, kdo bude letos na prvním místě jeho top desítky. Bude to GEROY RACE! Prohlásil, že je závod dobře připravený, se skvělým zázemím i programem, ale co hlavně, není to typ závodu, který sleduje cíl, jak účastníka odřít o co nejvíce finančních prostředků. A my vám vážení organizátoři a přátelé upřímně děkujeme.
Sportu zdar! Geroyové: Míša, Andrejka (fňučky) a taky Dědek B.