Jdi na obsah Jdi na menu
 


115.NÁVŠTĚVA

2. 4. 2018

NÁVŠTĚVA

Teta Helenka je příbuzná ze strany mojí choti. Dalo by se říci, že je to roztomilá žena plných tvarů a růžolících lící, která čas od času do naší domácnosti vnese odér neklidu. Ráda se nají a zejména sladkých potravin, trpí cukrovkou, k penzi si přivydělává v kině, kde trhá lístky, dohlíží na pořádek a občas si tam i zdřímne.

„Dědku, z Polabské nížiny k nám do Beskyd není zrovna blízko, tak koukej tetičce na tři dny jejího pobytu připravit pořádný program, ať si od nás odnese hezké vzpomínky“, zavelela moje žena - babka velitelka. „Já se předvedu svým kulinářským uměním a ty mi do toho nebudeš kecat, naopak ty nám nabídneš zážitkové menu a my ti do toho taky kecat nebudeme.“

Příprava volnočasových programů je moje silná disciplína a já jsem měl radost z toho, že tetě Helence mohu představit zajímavosti našeho regionu.

Říkám: „Co takhle vydat se na Lysou horu-královnu našich Beskyd?“

„Co? Zbláznil ses? Helé, já mám vysokej tlák, slabý srdcé a nepřijela jsem, abych tady umřelá!“ Řekla.

„Dobře, tak se vydáme do hornického muzea na Landek. Bude to asi tak na hodinku i s krátkou prohlídkou dolu.“ Na to Helenka řekla: „Helé, seš snad hluchej!?“, ruce složila na svoji mohutnou hruď a ulevila celou sérií nemravných slov.

„Když ne Landek, tak vyrazíme do nedalekého akvaparku, tam je spousta zajímavých atrakcí, jako bazény s teplou vodou, bazény s ještě teplejší vodou, vířivky, trysky, vodopády, vyhřívaná lehátka, ba i cukrárna je v areálu.“

„Jó, cukrárna, to by šló, ale bazén-NIKDY!!“ zoufale zvolala Helenka. Ještě jsem přednesl několik zajímavých nabídek, ale s žádnou jsem neuspěl, až konečně situaci zachránila moje žena: „Zajedeme na TARGOWISKO!“ Helenka zprvu znejistěla, ale když jí bylo vysvětleno, že targowisko je velká tržnice, pouhých patnáct kilometrů od našeho bydliště, zajásala. Cestou jí moje drahá vykládala, kolik úžasného zboží lze levně pořídit, od jídla, přes módu, elektroniku, zahradní trpaslíky, až po nábytek. Já jsem si romantický výlet do zahraničí okořenil komentářem: „Podívej se Helenko, jaký tady v polském Zabelkówě mají vzorný pořádek. Před každým stavením jsou k odvozu připravené pytle dle barev s tříděným odpadem, vzorně uklizeno, žádná psí hovna na chodnících, vlastně tady ani žádné čokly nikde pobíhat nevidíme. A víš proč? No protože všichni jsou v těch lahůdkových klobásách, které si sem jedete koupit.“  

Předvelikonoční hemžení zákazníků targowiska bylo přeukrutné. Hlava na hlavě, tělo na tělo, tlačenice jak má být. Všichni chtěli být řádně zabezpečeni na nadcházející svátky, aby jejich žraludky netrpěly nedostatkem. Helenka si pochvalovala nízké ceny a také české nápisy na nabízeném zboží, jako: Vajca 30 kusu 60K, Ryzki prsni 1kg 84K, Treski w oleju 250gr 40K, atd. Hned jsem si neodpustil přednášku o vysoké kvalitě nabízených výrobků potravin, které zajisté odpovídají evropským nařízením pro zdravotní nezávadnost. Nenudil jsem se ani u stánků s oděvy. Tam jsem vždycky ve svém živlu. Mám vypozorováno, že všechny tlusté, staré báby upřednostňují halenky s pestrobarevnými motivy. Myslí si, že čím více vzorů a barev, tím budou vypadat mladší. Sukně v pase do gumičky zaručují flexibilitu oděvu pro případ, že by se změnil jejich objem v pase. Exkluzivní provedení ze slušivého, kvalitního uzlíkovatého matroše, úpletu, či manšestru a úzkým střihem do poloviny lýtek je pak řadí mezi jehůvky, které před markety nabízejí Strážní věž. Nejvíce jsem si však užil, když moje drahá stála frontu na ,ser królewski‘. Pozor, to není žádný vulgarizmus, to bych si nedovolil, nejsem žádný sprosťák. Ser królewski = sýr královský, 1 kg za 135 Kč. Tísněn davem upocených těl jsem si dovolil demonstrativně, s potěšením vypustit zvuk, který se neslučuje s mými dobrými mravy. Byl to rázný ruprecht, který vzbudil pozornost všech zákazníků. Babky s plnými igelitkami se kolem sebe nechápavě a překvapeně rozhlížely, jen já jsem zachoval ledový klid…..a to mě prozradilo. Jakýsi chlap hned za mnou veřejně prohlásil: „Jéjej, vy se máte, ….a já na to musím brát prášky.“ Na to teta Helenka prohlásila: „Helé, von se snad musel posrat, jináč to není možný!“

Dobré zažívání přeje Dědek z Beskyd

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Zatím nebyl vložen žádný komentář